|
|
Tíseň jakožto okolnost vylučující protiprávnost v mezinárodním trestním právu
Hladíková, Eva ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou tísně jakožto okolnosti vylučující protiprávnost v mezinárodním trestním právu. Tísní je myšlena situace, kdy je pachatel pod pohrůžkou bezprostřední smrti nebo ublížení na zdraví donucen spáchat zločin podle mezinárodního práva. Práce krátce zkoumá tíseň v národních právních řádech, zejména pak rozdíl mezi pojetím tísně v common law a kontinentálním právu. Dále se pak zabývá využitím tísně jako argumentu obhajoby v historii mezinárodního trestního práva a podrobně se zaměřuje na dva klíčové judikáty v této oblasti - případ Einsatzgruppen rozhodovaný americkým vojenským tribunálem po 2. světové válce a případ Erdemović rozhodovaný Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii. Práce komplexně pojednává o jednotlivých znacích tísně. Za tyto znaky je považováno i) jednání, které naplňuje znaky zločinu podle mezinárodního práva, ii) existence bezprostřední hrozby pachateli na jeho životě nebo zdraví, iii) nutné jednání k odvrácení hrozby (podmínka subsidiarity), iv) přiměřené jednání k odvrácení hrozby (podmínka proporcionality), v) fakt, že si pachatel nezpůsobil nebezpečí sám a vi) že jej neměl povinnost snášet. Práce také vymezuje tíseň oproti ostatním okolnostem vylučujícím protiprávnost, které nacházejí uplatnění v mezinárodním trestním právu - krajní...
|
|
|
Okolnosti vylučující protiprávnost v mezinárodním trestním právu
Hodysová, Eliška ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Okolnosti vylučující protiprávnost v mezinárodním trestním právu Tato diplomová práce se zaměřuje na dvě v současné době nejdiskutovanější okolnosti vylučující protiprávnost (obrany) v mezinárodním trestním právu: tíseň a jednání na rozkaz nadřízeného nebo vlády. První z nich vyplývá ze situace, ve které je pachatel hrozbou donucen ke spáchání zločinu podle mezinárodního práva. Druhá se zabývá otázkou, zdali by osoba měla být zodpovědná za zločin spáchaný na rozkaz vlády nebo nadřízeného. Vzhledem ke struktuře armády není překvapením, že se tyto dvě okolnosti vylučující protiprávnost vyskytují v mnoha případech současně a dokonce mají původ ve stejné události. Přitom bychom je neměli vzájemně zaměňovat. Cílem diplomové práce je analyzovat nejvýznamnější rozhodnutí vztahující se k tomuto tématu a zjistit, co ovlivnilo formulaci článků Římského statutu, které upravují tíseň a rozkaz nadřízeného. Práce také zkoumá kvalitu této úpravy a přináší dílčí návrhy de lege ferenda. Diplomová práce se skládá z pěti kapitol. První kapitola je úvodní a popisuje použitou metodologii a strukturu práce. Kapitola dva se zabývá obecně okolnostmi vylučujícími protiprávnost v mezinárodním trestním právu. Kapitola rozebírá odlišný původ okolností v této oblasti práva, představuje všechny obrany uznané Římským statutem a...
|
|
|
Tíseň jakožto okolnost vylučující protiprávnost v mezinárodním trestním právu
Hladíková, Eva ; Bílková, Veronika (oponent) ; Honusková, Věra (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou tísně jakožto okolnosti vylučující protiprávnost v mezinárodním trestním právu. Tísní je myšlena situace, kdy je pachatel pod pohrůžkou bezprostřední smrti nebo ublížení na zdraví donucen spáchat zločin podle mezinárodního práva. Práce krátce zkoumá tíseň v národních právních řádech, zejména pak rozdíl mezi pojetím tísně v common law a kontinentálním právu. Dále se pak zabývá využitím tísně jako argumentu obhajoby v historii mezinárodního trestního práva a podrobně se zaměřuje na dva klíčové judikáty v této oblasti - případ Einsatzgruppen rozhodovaný americkým vojenským tribunálem po 2. světové válce a případ Erdemović rozhodovaný Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii. Práce komplexně pojednává o jednotlivých znacích tísně. Za tyto znaky je považováno i) jednání, které naplňuje znaky zločinu podle mezinárodního práva, ii) existence bezprostřední hrozby pachateli na jeho životě nebo zdraví, iii) nutné jednání k odvrácení hrozby (podmínka subsidiarity), iv) přiměřené jednání k odvrácení hrozby (podmínka proporcionality), v) fakt, že si pachatel nezpůsobil nebezpečí sám a vi) že jej neměl povinnost snášet. Práce také vymezuje tíseň oproti ostatním okolnostem vylučujícím protiprávnost, které nacházejí uplatnění v mezinárodním trestním právu - krajní...
|
|
|
Okolnosti vylučující protiprávnost v mezinárodním trestním právu
Hodysová, Eliška ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Okolnosti vylučující protiprávnost v mezinárodním trestním právu Tato diplomová práce se zaměřuje na dvě v současné době nejdiskutovanější okolnosti vylučující protiprávnost (obrany) v mezinárodním trestním právu: tíseň a jednání na rozkaz nadřízeného nebo vlády. První z nich vyplývá ze situace, ve které je pachatel hrozbou donucen ke spáchání zločinu podle mezinárodního práva. Druhá se zabývá otázkou, zdali by osoba měla být zodpovědná za zločin spáchaný na rozkaz vlády nebo nadřízeného. Vzhledem ke struktuře armády není překvapením, že se tyto dvě okolnosti vylučující protiprávnost vyskytují v mnoha případech současně a dokonce mají původ ve stejné události. Přitom bychom je neměli vzájemně zaměňovat. Cílem diplomové práce je analyzovat nejvýznamnější rozhodnutí vztahující se k tomuto tématu a zjistit, co ovlivnilo formulaci článků Římského statutu, které upravují tíseň a rozkaz nadřízeného. Práce také zkoumá kvalitu této úpravy a přináší dílčí návrhy de lege ferenda. Diplomová práce se skládá z pěti kapitol. První kapitola je úvodní a popisuje použitou metodologii a strukturu práce. Kapitola dva se zabývá obecně okolnostmi vylučujícími protiprávnost v mezinárodním trestním právu. Kapitola rozebírá odlišný původ okolností v této oblasti práva, představuje všechny obrany uznané Římským statutem a...
|
|
|
Tíseň jakožto okolnost vylučující protiprávnost v mezinárodním trestním právu
Hladíková, Eva ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou tísně jakožto okolnosti vylučující protiprávnost v mezinárodním trestním právu. Tísní je myšlena situace, kdy je pachatel pod pohrůžkou bezprostřední smrti nebo ublížení na zdraví donucen spáchat zločin podle mezinárodního práva. Práce krátce zkoumá tíseň v národních právních řádech, zejména pak rozdíl mezi pojetím tísně v common law a kontinentálním právu. Dále se pak zabývá využitím tísně jako argumentu obhajoby v historii mezinárodního trestního práva a podrobně se zaměřuje na dva klíčové judikáty v této oblasti - případ Einsatzgruppen rozhodovaný americkým vojenským tribunálem po 2. světové válce a případ Erdemović rozhodovaný Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii. Práce komplexně pojednává o jednotlivých znacích tísně. Za tyto znaky je považováno i) jednání, které naplňuje znaky zločinu podle mezinárodního práva, ii) existence bezprostřední hrozby pachateli na jeho životě nebo zdraví, iii) nutné jednání k odvrácení hrozby (podmínka subsidiarity), iv) přiměřené jednání k odvrácení hrozby (podmínka proporcionality), v) fakt, že si pachatel nezpůsobil nebezpečí sám a vi) že jej neměl povinnost snášet. Práce také vymezuje tíseň oproti ostatním okolnostem vylučujícím protiprávnost, které nacházejí uplatnění v mezinárodním trestním právu - krajní...
|
host ::
RSS.